(*1940) krátce po absolvování základní praxe v lokomotivním depu nastoupil do funkce vědeckého pracovníka ve Výzkumném ústavu dopravním. Náplní jeho práce byly zkoušky všech dílů kolejových vozidel a aplikace moderních metod řízení do řešení praktických technologických problémů. Během tohoto zaměstnání absolvoval studijní pobyt na vysoké škole v Drážďanech, kde pracoval na kandidátské práci.

Ve funkci technického rady ve Vývojovém a výzkumném úřadu v Utrechtu (Holandsko) byl pověřen koordinací řešení technických problémů ve výzkumných pracovištích a zkušebních ústavech v rozsahu evropského teritoria. Kromě toho byl pověřen vypracovávat s mezinárodními výbory znalců složenými z 10–20 zástupců vývojových pracovišť technické studie aplikující do praxe nové technické objevy, jakož i marketingové strategie v oblasti evropské dopravy.

Na ministerstvu dopravy koordinoval mezinárodní technickou spolupráci v oblasti dopravy a prezentoval technické studie v různých evropských grémiích. Rovněž vypracovával strategii vývoje dopravních systémů a jejich vliv na ekologii.

Později se podílel na tvorbě marketingových studií podniků a řízení marketingových průzkumů trhu. Vypracovával i studie úspor energie a propagoval ekologické zdroje energie. Má za sebou rozsáhlou publikační činnost, vydal celkem 15 knih. Vystupuje v rozhlase a televizi, překládá z němčiny. Za literární publikace obdržel čestné uznání Egona Ervína Kische. Zabývá se i problematikou historických záhad. Jeho krédem je vědět, nikoli věřit. Založil Fantastic Facts Club (FFC), sdružení přátel záhad a tajemna.